Napoleona porazily spíš vši než Rusové, hlad nebo velký mráz. Co se stalo?

Diskuzní Fórum: CeskeForum




V učebnicích dějepisu se většinou mluví o tom, jak Napoleonovo vojsko, čítající na tu dobu původně ohromujících 600 000 vojáků, postupně zdecimoval na pouhých 30 000 (a z toho byl jen 1 000 bojeschopných) nedostatek proviantu, zima a partyzánská taktika ruských sil pod vedením generála Kutuzova. Ovšem nejvíce Francouzů a dalších vojáků ze zemí Napoleonem ovládané Evropy měl podle forenzní analýzy ostatků na svědomí skvrnitý tyfus, který velice účinně přenášely vši, jimiž byla do té doby neporazitelná armáda zamořena.

Syfilis: danajský dar Indiánů evropskému dobyvateli, shodují se vědci

Napoleon Bonaparte byl v roce 1812 na vrcholu. Ovládal Evropu od Španělska po hranice Ruska, s nímž po vítězstvích uzavřel  mírovou smlouvu. Francouzské hegemonii vzdorovala jen Británie, královna moří a oceánů. Tu hodlal Napoleon srazit ovládnutím Indie, kam vedla cesta přes Rusko. Záminkou se mu stalo ruské narušování kontinentální blokády namířené vůči Británii.

Kampaň začala drhnout od počátku

Napoleonova říše a spojenci

Grande Armeé vyrazila, ale s postupem na Ruskem ovládaný východ Polska narazila na méně kulturní území, než s jakým se setkávala doposud (pokud nepočítáme Napoleonovu egyptskou expedici na počátku jeho kariéry).

Dobové zápisy svědčí o šoku z neuvěřitelně špinavých vesnic s nuznými a zanedbanými obyvateli. Navíc i špatné, dešti rozmočené cesty a větší vzdálenosti od pevného zázemí komplikovaly zásobování ohromné armády. Jednotky se proto snažily zásobovat z místních zdrojů. To provázelo rabování a násilnosti. Zřejmě tady nahromaděné jednotky chytily vši infikované tyfem, a ty se začaly šířit doslova jako lesní požár, protože jejich množení stimulovalo horké léto.

Přes veškerý lesk ilustrací parádních napoleonských uniforem byl průměrný voják té doby několik dní nemytý, zpocený a v jednom oblečení strávil řadu dní.  Špatná voda a nedostatečná hygiena stály na počátku pohromy i přesto, že zdravotní péče a celkové týlové zabezpečení francouzských jednotek bylo v té době nejlepší na světě. Během prvního měsíce kampaně ztratil Napoleon kvůli tyfu a dalším nemocem 80 000 vojáků, někteří zemřeli, jiní nebyli bojeschopní. Kvůli nedostatku píce uhynulo přibližně 20 000 koní.  

Tyfová Mary byla chodící biologická zbraň, která musela žít v domácím vězení

Malé vši zanechávaly v oblečení a na kůži vojáků výkaly, které obsahovaly bakterii tyfu. Stačilo malé poranění a propukla nemoc provázená vysokými horečkami, vyrážkou, sinalou barvou v obličeji a končící zpravidla smrtí. Vojáci byli podle některých dobových svědectví v podstatě pokryti mraky vší.

Napoleon doufal, že ho spasí vítězství

Obrovské nebojové ztráty vedly velitele k tomu, aby Napoleona varovali, že situace je nebezpečná a armáda ztrácí rapidně sílu. Napoleon doufal, že ho spasí vítězství. Taktika spálené země, kterou ruská protistrana praktikovala však neposkytla francouzským vojákům čas ani zdroje pro obnovení sil, a to ani po slavné bitvě u Borodina a obsazení Moskvy.

Armáda, sice stále vítězná, byla již zdecimována na 90 000 duší. Napoleon se musel potupně stáhnout. Čekaly jej jen slavné porážky, včetně té poslední u Waterloo. Z Ruska ustupující francouzské jednotky budovaly obranné příkopy kolem svých ležení a do nich pak pohřbívaly své mrtvé. Jeden z takových hrobů odkryl i bagr u Vilniusu.

Úvodní foto:

Více se múžete dočíst v celém článku Napoleona porazily spíš vši než Rusové, hlad nebo velký mráz. Co se stalo?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.



Zanechat odpověď

Kolik je 8 + 11 ?
Prosím nechte tato políčka jak jsou: